Odhad šířky pánve z morfologie stehenní kosti

Abstract

Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit, zda existuje nějaký vztah mezi rozdílem maximální délky (Fe1) a bikondylární délky stehenní kosti (Fe2) a bikristální šíři (BIB). Pokud ano, dalším cílem bylo zjistit, zda lze spolehlivě odhadnout bikristální šíři z morfologie stehenní kosti. Za předpokladu, že všichni lidé drží kolena u sebe (při stoji), jejich stehenní kosti jsou více či méně laterálně inklinované v jejich proximální části. To znamená, že širší pánev zvýší laterální inklinaci stehenních kostí. Materiálem použitým pro tuto práci je Goldmanova osteologická sbírka dat. Data byla analyzována pomocí popisné statistiky, analýzy rozptylu (ANOVA) a regresní analýzy. Byla zjištěna statisticky významná korelace (mezi rozdílem dvou délek stehenní kosti a bikristální šíří), ale pouze u mužů z chladných klimatických zón. Nicméně bylo zjištěno, že bikristální šíře,pozitivně koreluje s jinými proměnnými - šíří kondylů a epikondylů a s medio-laterální i antero-posteriorní šíří těla stehenní kosti v 50% její délky, a to ve všech klimatických zónách. Na základě výsledků výzkumu, ale nemůžeme spolehlivě odhadovat šíří pánve z rozdílu mezi maximální a bikondylární délkou stehenní kosti. Výsledky by pravděpodobně ovlivnily další proměnné, které formují morfologii proximální části stehenní kosti (délka krčku a velikost úhlu krčku stehenní kosti).