Hnutí přirozeného porodu a feministické koncepce těla v Západní a Střední Evropě Komparace představ a očekávání současných českých žen a jejich následných zkušeností s porodem v rámci České republiky

Abstract

Cílem textu je představit výsledky kvalitativního empirického výzkumu zaměřeného na problematiku přirozeného porodu z emic perspektivy současných českých žen. Výzkumné otázky byly formulovány s cílem porozumět tomu, jaké jsou motivace žen zvolit si pro narození svého dítěte cestu přirozeného porodu, jaké jsou charakteristické prvky přirozeného porodu v narativách žen a jak se představy a očekávání plynoucí z přijetí konkrétního konceptu porodní péče odrážejí v žité porodní zkušenosti těchto žen, to vše z perspektivy sociologie. Získaná data byla analyzována s využitím konceptuálních rámců feministické koncepce těla, biomoci a intimního občanství. Výzkum využíval biograficko-narativní interpretativní metody. Výzkumný soubor zahrnoval dvě skupiny (ve věku od 24 do 39 let, převážně vysokoškolského vzdělání), do nichž byly ženy rozděleny na základě přijaté koncepce porodní péče (koncepce přirozeného porodu a aktivně lékařsky vedeného porodu). Jádrem výzkumu byly narativní a polostrukturované rozhovory. Konceptualizace přirozeného porodu v emic perspektivě žen odrážela shodně znaky sociálně vědního, medicínského i populárně-naučného diskurzu. Motivace k přijetí koncepce přirozeného porodu spočívají v alternativním životním stylu, za kterým však často stojí nedůvěra v současný systém zdravotní péče a předchozí negativní zkušenost s ním. Z hlediska prožívání porodu ženy uváděly jako důležité aspekty roli důvěry, roli porodních asistentek a otázku odpovědnosti za porod. Negativní zkušenosti, které vyplynuly z přijetí koncepce přirozeného porodu, často vedly k přijetí aktivní a angažované občanské role ve společnosti.