Trestní právo v Koldínově městském zákoníku

Abstract

Práva městská Království českého se stala jedním z nejvýznamnějších počinů ve vývoji českého městského práva. V 16. století již byla unifikace městského práva nutností. Města, která do té doby představovala ve společnosti cizí element reprezentanta německé právní kultury, byla v té době již nedílnou součástí českého společenského a politického života. Postupně se z nich vlivem mnohých dějinných událostí stali zástupci duše českého národa.

Města však dlouho prosazovala na politické scéně pouze své vlastní sobecké zájmy. Vzájemné sbližování probíhalo jen pozvolna, a proto trvalo dlouhou dobu, než došlo k unifikaci. Platnou kodifikací městského práva se stala Práva městská Království českého, která byla přijata v roce 1579. Práva městská Království českého se stala významným krokem v historii českého městského práva. Byla ovlivněna jak českým zemským právem, tak i právem římským. Představovala systematický a přehledný kodex, který obsahoval normy upravující všechny aspekty života městské populace. Ačkoliv byla většina zákoníku věnována majetkovému, rodinnému, manželskému a procesnímu právu, jeho nedílnou součástí bylo i městské trestní právo.

Již v prvních ustanoveních, která se věnovala trestnímu právu, Práva městská Království českého definovala obecné pojetí trestního práva a trestu. Trest byl v 16. století chápán především jako symbolická msta a tím byl i celý zákoník, respektive úprava trestního práva v něm, ovlivněn. Symbolika byla přitom mnohdy zřejmá žháři byli trestáni upálením, kacíři vytržením jazyka. Obvyklými tresty zmiňovanými v zákoníku byly: trest smrti, propadnutí majetku, povinnost služebnosti, ztráta cti, hanba, vypovězení z města nebo země, dočasné nebo doživotní vězení.

Ve své diplomové práci jsem se věnovala deliktům proti právu a řádu, deliktům násilí pro soukromým zájmům příslušníků městské komunity, žhářství, deliktům krádeže, deliktům trestaným dle uvážení soudců, deliktům působení zmatků při soudním jednání, nářku cti, zhanění, zrádným cedulím, deliktům poškození cizího majetku a deliktům ublížení na zdraví. Ačkoliv pojetí mnohých deliktů i trestů se shodovalo v právu městském a zemském, byly zde některé rozdíly a některé zločiny uvedené v zákoníku vycházely typicky z městského prostředí. Kupříkladu zvýšená priorita byla kladena na ochranu proti žhářství, které představovalo ve městě 16. století skutečnou katastrofu pro celou městskou populaci, tedy ne pouze pro jedince.

Mnohá ustanovení Práv městských Království českého se věnovala procesnímu právu a jednotlivým stádiím procesu. Městský proces je znám především pro možnost využívání tortury k získání doznání obžalovaných. Koldínova kodifikace je však i v úpravě tohoto institutu opatrná a nabádá k tomu, aby se soudy neukvapovaly, protože přiznání na mučidlech nemuselo odpovídat pravdě a mohlo být vynucené. Práva městská Království českého rovněž možnost užití tortury limitovala. Tortuře nesměli být vystaveni muži mladší 18 let, ženy mladší 15 let a těhotné ženy.

Práva městská Království českého se stala milníkem naší historie, neboť se stala první platnou kodifikací městského práva a rovněž také proto, že přinášela do českého právního řádu tradici římského práva.