Politické násilí jako nástroj prosazování zájmů

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá politickým násilím jako nástrojem pro dosažení politických cílů na příkladu organizace Islámský stát. Cílem práce je tedy interpretace toho, jakým způsobem je politické násilí ze strany organizace Islámský stát používáno k dosažení jejích politických cílů. Práce je koncipována jako případová explanatorní studie, přičemž v teoretické části se věnuje konceptualizaci kolektivního politického násilí a terorismu jako forem soupeřivé politiky, a to optikou teoretiků a průkopníků konceptu soupeřivé politiky a výzkumu sociálních hnutí. Teoretický rámec přejímá především od Charlese Tillyho. Tento teoretik soupeřivé politiky vytvořil originální typologii interpersonálního násilí, ze které práce přejímá typy, které obsahují charakteristiky spjaté s terorismem. Jedná se o násilné rituály, koordinovanou destrukci a rozptýlené útoky. Rovněž se zabýval vlivem politických identit, politických podnikatelů a specialistů na násilí na proces politického násilí, což teoretická část tato práce rovněž reflektuje. V praktické části se práce zaměřuje na organizaci Islámský stát jako na vykonavatele politického násilí od roku 2011 do roku 2019 a aplikuje na ní poznatky popsané v teoretické části, a to včetně výše zmíněné typologie. Vybrané období koreluje s Práce se zde zabývá identitou organizace Islámský stát vztažené k jejím cílům, politickým podnikatelům ve službách IS, jeho specialistům na násilí, a rysům politického násilí vykonávaného organizací.