Komparace právní úpravy a některých aspektů institutu zkoušek spolehlivosti v České republice a Srbské republice

Abstract

Článek je zaměřen na komparaci právní úpravy zkoušek spolehlivosti na území České republiky a Srbské republiky. Zkoušky spolehlivosti jsou velmi efektivním nástrojem v boji s korupcí a podobnou trestnou činností, která se objevuje při vykonávání úřadu. Na osoby, které střeží bezpečnost, bojují s kriminalitou a zasazují se o to, aby byl dodržován právní řád, jsou kladeny vyšší nároky než na ostatní členy společnosti, a to hlavně z důvodu jejich kompetencí. Zkoušky spolehlivosti představují účinný institut, kterým lze zamezit páchání trestné činnosti ve veřejném sektoru, a tak ruku v ruce s tím zaručit vysokou míru profesní bezúhonnosti osob vykonávající veřejnou moc. Zkouška spolehlivosti je světově známý institut, ke kterému každá země přistupuje trochu odlišně, což je patrné i z výše uvedeného. I vzhledem k různorodosti právních úprav je důležitá mezinárodní spolupráce, čehož si ostatně lze povšimnout i v případě Srbské republiky, neboť nebýt této spolupráce, jen těžko by zde mohly být zkoušky realizovány. I proto je důležité nadále se zabývat právní úpravou probíraného institutu v jiných zemích a nejenom čerpat zajímavé postřehy, ale i předávat cenné zkušenosti. Autoři v článku dále rozebírají právní úpravu zkoušek spolehlivosti v České republice a v Srbské republice, kdy následně porovnávají vybrané aspekty ve snaze najít odlišnosti obou právních úprav. Jedním z těchto důležitých aspektů je schvalování provedení zkoušky spolehlivosti, které se v rámci celého světa velmi liší. Dalším a neméně důležitým je využití výsledku zkoušky spolehlivosti jako důkazu v trestním řízení, což je otázka velmi sporná a napříč právními úpravami zemí využívajících tento institut nejednotná.