Komparace geopolitických zájmů Čínské lidové republiky a USA v Saúdské Arábii 2004-2014

Abstract

Spojené státy americké se staly po studené válce jedinou supervelmocí v mezinárodním systému. V naší práci proto chápeme mezinárodní systém jako unipolární, v němž dominuje jedna jediná velmoc. Dle R. Gilpina a jeho teoretického rámce nastíněném v díle War and Change in World Politics (1981) je mocenská pozice tradiční mocnosti ohrožena vzrůstající mocností. Nejsilnějším mocenským pólem, jenž se zkonsolidoval po ekonomické a vojenské stránce je od 70. let Čínská lidová republika (ČLR). Ekonomické reformy provedené v 70. letech úspěšně Čínu vyvedly z ekonomické recese, čímž započala éra ekonomického růstu. Společně s ekonomickým růstem však stoupla i čínská poptávka po primárních energiích, které jsou nedílnou součástí dnešních ekonomik. Vzhledem ke skutečnosti, že Čína se stala od roku 1993 importérem ropy, v roce 2010 největším spotřebitelem primárních energií a v roce 2013 největším importérem ropy na světě, tak o jejím ekonomickém vzestupu lze těžko pochybovat. Rychlý ekonomický růst ji umožňil nejen zmodernizovat výrobu, ale i svou armádu. O prvenství USA v rámci výkonnosti ekonomik už dnes ekonomové pochybují. Z Číny se stal vážný rival USA, jehož spotřeba energií a mocenské nároky stoupají. Jelikož se ropa stala bezpochyb jednou z klíčových strategických surovin 21. století o kterou mají velmoci zájem, tak i regiony bohaté na nerostné suroviny se staly zároveň místem, kde se velmoci střetávají. Jedním z klíčových regionů bohatých na nerostné suroviny je Perský záliv. V roce 2004 bylo ČLR založeno Sino-arabské fórum, což předznamenalo počátek nové éry mezi ČLR a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu. Optikou zvolené teorie od R. Gilpina představuje Čína hlavní hrozbu USA. Perský záliv je stejně jako jihovýchodní Asie regionem v němž jsou dlouhodobě etablovány Spojené státy americké. V obou regionech USA zastupují roli garanta bezpečnosti. Jelikož Čína za žádných okolností nedosáhla s USA vojenskou paritu, tak v Perském zálivu dochází ke strategickému soupeření. Analýza čínských aktivit v Perském zálivu bude členěna na diplomatický, ekonomický a vojenský sektor. Tematické rozdělení současně představuje tři klíčové vektory strategického soupeření mezi USA a ČLR. Cílem naší práce je prostřednictvím zevrubné analýzy čínských aktvit v Perském zálivu zjistit, zda ČLR v rámci strategického soupeření provádí systemické změny vládnoucího systému nastoleného USA