Elektromagnetické stínění

Abstract

Tato práce se zabývá problematikou elektromagnetického stínění, které je významnou součástí oboru elektromagnetická kompatibilita. Stínění zlepšuje odolnost zařízení proti rušivým elektromagnetickým polím. Proto jsou na začátku práce popsány zdroje rušivých signálů a přenosové cesty, kterými se tyto signály mohou šířit do prostoru a do okolních zařízení. V další části jsou návody a doporučení, jak postupovat při návrhu stínícího krytu. Je zde popsáno, jak volit materiály a jak vypočítat tloušťku krytu, pokud chceme stínit blízké elektrické nebo magnetické pole nebo vzdálené pole. O tloušťce krytu většinou rozhoduje permeabilita použitého materiálu a frekvence pole. Nejvíce limitujícím faktorem pro kvalitu stínění jsou obvykle různé dveře, otvory, štěrbiny a různé jiné nehomogenity ve stěně krytu. Uvádím zde proto teoretické vzorce, které nám mohou přibližně ukázat, jaký negativní vliv tyto otvory mají. Splněním doporučení, která zmiňuji v této části, se dá tento vliv zmírnit. Jedná se zejména o různá konstrukční opatření nebo používání vlnovodů. Jako další výrazně negativní vliv na účinnost stínění je zde popsán jev dutinové rezonance. Důležitou součástí návrhu krytu je i otestování jeho skutečné účinnosti stínění. V práci porovnávám dva měřicí postupy. První z nich je měření s anténovým setem na testování účinnosti stínění a druhý je postup, který jsem vyvinul v naší EMC laboratoři. Porovnávám výhody a nevýhody těchto metod a přikládám některé naměřené výsledky, zejména výsledky naší metodiky. Při testovacím měření jsem si ověřil, že je možné zachytit fyzikální jevy spojené se stíněním, popsané v teoretické části této práce. Dalším krokem bylo testování skutečného krytu, který se používá v průmyslovém prostředí. Tento kryt však neměl dobrou účinnost stínění, proto došlo k jeho úpravě podle již zmíněných doporučení. Porovnání účinnosti stínění základní a vylepšené verze krytu jsou uvedeny v závěru práce.