Tibetský odboj a tajné operace CIA v Tibetu, 1949-1974

Abstract

Diplomová práce se zabývá tématem tibetského odboje proti čínské okupaci. Na úvod ve stručnosti popisuje akt samotného obsazení Tibetu, podpis Sedmnáctibodové dohody a implementaci čínských "demokratizačních reforem" ve východním Tibetu, které vedly ke vzniku ozbrojeného odporu. Vyobrazuje rozšíření povstaleckého hnutí z východních provincií do celého Tibetu a jeho následné sjednocení do organizace Čhu-ži Gang-dug a vzniku Národní dobrovolnické obranné armády. Dále analyzuje okolnosti, které vedly USA k podpoře tibetských partyzánů a zahájení činnosti výcvikových středisek CIA pro Tibeťany. Mezitím se také věnuje lhaskému povstání v březnu 1959 a útěku dalajlamy do exilu. Posléze se práce zaměřuje na výsadky prvních dvou skupin tibetských agentů do Tibetu, na jejichž základě se vedení CIA rozhodlo o pokračování Tibetského programu. Další část se soustřeďuje na samotný výcvik tibetských povstalců v Camp Hale v Coloradu a na politické pozadí dvou přerušení fungování Tibetského programu. Následně práce zmiňuje čínsko-indickou válku, v jejímž důsledku vznikl Zvláštní pohraniční sbor složený z tibetských exulantů. Dále autorka píše o přesunu centra tibetského odboje z Tibetu do nepálského království Mustang a výpadech partyzánů na tibetské území. V závěru práce pak analyzuje rozpad guerillového hnutí v souvislosti změnou kurzu americké zahraniční politiky Richarda Nixona v roce 1969 a nástupem prince Biréndry na nepálský trůn.