Socioekonomické hodnocení vývoje venkovských sídel (při krajské hranici jižních a západních Čech na Blatensku)

Abstract

Práce se zabývá socioekonomickým hodnocením venkovských obcí při severní části krajské hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem. V práci jsem chtěl podrobně zhodnotit a prozkoumat menší území, tato oblast byla vybrána zejména z důvodu mé znalosti území a jeho obyvatel, protože sídlo Slivonice využívám již několik let k rekreaci a trávení volného času. Celkem se zabývám územím 12 obcí na Blatensku. Zkoumané obce se rozkládají v území po obou stranách krajské hranice. Jedná se o 6 obcí Plzeňského kraje a 6 obcí Jihočeského kraje. Úkoly a cíle práce představují popis a zhodnocení vývoje přirozené i mechanické měny obyvatelstva a počtu domů v periferním venkovském území za pomoci uvedených statistických pramenů, například jak se vyvíjel počet obyvatel od roku 1869 do roku 2001 a jak se měnila venkovská sídla z hlediska stavebního i funkčního. Metodou použitou ke splnění těchto cílů byl kabinetní výzkum. Vymezení území se věnuje úvodní část. Již Musil (1988) a také Perlín (2004) hovoří o oblastech podél hranic krajů jako o tzv. "vnitřních periferiích", proto je dílčím cílem této kapitoly také zhodnocení perifernosti území. Následuje kapitola, věnující se geografické charakteristice zkoumaného území, na níž navazuje hlavní kapitola Obyvatelstvo a sídla, která se zabývá vývojem osídlení, sídelní strukturou a strukturou obyvatelstva. Protože došlo k zjištění, že oblast přitahuje v poslední době čím dál více migrantů, byla zařazena poslední kapitola, jež má za úkol zjistit metodou terénního dotazníkového šetření, kdo jsou lidé, kteří se do oblasti stěhují a jaké důvody je sem vedou. Zaměřuje se na obyvatele, kteří se přistěhovali z měst, a analyzuje, zda se jedná o amenitní migranty. Amenitní migrace, tedy tzv. "požitkové stěhování" u nás představuje poměrně mladý fenomén, kdy není hlavním důvodem pro migraci ekonomická motivace, ale klid a přírodní či kulturní atraktivita cílového prostředí.