"Šperkem je vše, co za něj považujeme" / V. K. Novák

Abstract

Koncepce mé diplomové práce spočívá ve využití zdánlivě nepotřebných nalezených či získaných železných artefaktů. Tyto, většinou jen velmi obtížně identifikovatelné a zcela zkorodované části mohou svou estetikou připomínat šperky či jiné předměty denní potřeby minulých časů. Převyprávěním těchto různorodých tvarů do nerezového materiálu, vznikne jakýsi otisk - zvěčnění. Původní artefakt však zůstává zachován nejenom v podobě nerezového otisku, ale také jako samostatný šperk či objekt. V mé práci jsem se rozhodl i tyto rezavějící fragmenty využít k tvorbě objektů a šperků, a znovu objevit tak jejich ztracenou krásu a užitek. Výběr jednotlivých kusů byl především mojí osobní volbou podle estetické hodnoty daného kusu. Neméně důležitým momentem ovlivňujícím výběr konkrétních kusů je také mnohdy příběh, který za jejich nálezem stojí a jejich historie, která je kromě jejich estetické hodnoty důležitým inspiračním zdrojem pro následné zpracování. Celý soubor převážně šperků, ale také několika volných objektů tvoří celkem osmnáct kusů. Jak jsem již zmínil, každý původní nalezený a znovu využitý artefakt má svůj následný "otisk" v nerez oceli. Vzniklo tak tedy osm neoddělitelných párů šperků a objektů. Řazeno od největších po ty nejdrobnější: BRÁNA I a II, GRÁL a VESICA PISCIS, BRUSLE I a II, DÉLKA I a II, PLOCHA I a II, TRN I a II, PILNÍK I a II, KAPKA a TŘICETTŘI, HŘEBÍK I a II.