Historickoprávní vývoj postavení notáře jako soudního komisaře v českých zemích a současná právní úprava tohoto institutu

Abstract

Diplomová práce se zabývá historickoprávním vývojem postavení notáře jako soudního komisaře v českých zemích a současnou právní úpravou tohoto institutu. Práce mapuje vývoj od nejstarších forem písařství a veřejného notářství ve starověkém Římě a Byzanci až po jeho formování v českém prostředí, přičemž zvláštní pozornost je věnována období od roku 1848 do roku 1993. Detailně jsou rozebrány jednotlivé právní předpisy, které notářskou činnost a roli soudního komisaře ovlivnily, včetně císařských patentů a zákonů vydaných v době Rakouska-Uherska, první republiky, socialismu i po listopadu 1989.<br>Práce se rovněž věnuje současnému pojetí institutu soudního komisaře v pozůstalostním řízení a stručně nastiňuje vliv digitalizace na notářskou agendu. Teoretické poznatky jsou podloženy badatelskou činností v archivech, konkrétně dokumenty z Okresního soudu Blovice a Nepomuk.<br>Cílem práce je nejen poskytnout přehled historického vývoje a právních změn, ale také přispět k hlubšímu porozumění postavení notáře v rámci řízení o pozůstalosti. Diplomová práce zdůrazňuje důležitost institutu soudního komisaře jako stabilního článku v systému civilního procesu, jehož význam trvá až do současnosti.