Odpovědnost za ochranu: analýza transformace pojetí suverenity po skončení studené války

Abstract

Státní suverenita je jedním ze základních principů mezinárodní politiky a mezinárodního práva. Evropské státy se jejími principy řídí již od poloviny 17. století a díky jejich vlivu se suverenita stala mezinárodní normou. Avšak koncept suverenity není neměnný. Právě zmapování a analyzování proměn konceptu suverenity je cílem této práce, a to od jeho vzniku po současnost. Práce klade důraz na srovnání pojetí konceptu suverenity před a po konci studené války, neboť právě v období po skončení studené války prošel koncept suverenity zásadní proměnou. V tomto období došlo k ústupu od absolutního pojetí státní suverenity směrem k možnosti narušení státní suverenity v případě, kdy státy selžou v ochraně vlastních obyvatel před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti. Díky snaze o zabraňování humanitárním krizím během vnitrostátních konfliktů došlo k redefinování konceptu suverenity tak, aby OSN neporušovala vlastní pravidla o nevměšování se do vnitřních záležitostí států. Tato redefinice byla formálně potvrzena přijetím konceptu Odpovědnost za ochranu na světovém summitu OSN v roce 2005. Přijetí konceptu Odpovědnost za ochranu lze označit za vítězství zastánců doktríny humanitárních intervencí, protože od jeho přijetí jsou členské státy OSN oprávněny k intervenci do vnitřních záležitostí států za účelem ochrany lidských práv.