Multivektorová politika Ruské federace jako nástroj vyvažování západních velmocí

Abstract

Po skončení druhé světové války bylo Rusko coby jádro Sovětského svazu jednou ze dvou světových supervelmocí. Tou druhou mocnosti byly Spojené státy americké. Až do rozpadu SSSR v roce 1991 můžeme mluvit o bipolárním mezinárodním systému. S rozpadem Sovětského svazu došlo ke změně povahy mezinárodního systému. Zatímco Rusko zůstalo oslabené a po zániku SSSR přišlo o své postavení světové supervelmoci, Spojené státy své postavení dokázaly udržet a staly se tak jedinou světovou velmoci, která dokázala ovlivňovat procesy v mezinárodních vztazích v celosvětovém měřítku. Nicméně země, které aspirují na velmocenské postavení v rámci regionů, ve kterých se nachází, postupně akumulují potenciál k tomu, aby se mohly ucházet i o velmocenské postavení v globálním měřítku. Můžeme tak hovořit o tendenci vyvažovat postavení Spojených států coby hegemona s cílem dosáhnout rovnováhy moci v nevyváženém multipolárním systému. Rusko se však nehodlalo smířit se ztrátou vlivu. Nicméně kvůli ekonomickému propadu a vnitřním problémům, kterým země čelila a se kterými se musela vypořádat, se ji to nepodařilo. Zlom přichází po nástupu Vladimíra Putina na post ruského prezidenta v roce 2000. Po jeho nástupu se začalo hovořit o tzv. multivektorové zahraniční politice Ruské federace. Cílem práce je analýza ruské zahraniční politiky po nástupu Vladimíra Putina k moci, sledování její proměn, tendencí, priorit a to ve vztahu k současným západním velmocím. Základní hypotézou práce je předpoklad, že multivektorové pojetí ruské zahraniční politiky je nástrojem znovudobytí ztraceného velmocenského postavení a vyvažování západních velmocí. Také se pokouší analyzovat, zda současná zahraniční politika naplňuje ruská očekávání a jakým hlavním zahraničněpolitickým problémům čelí Ruska federace ve vztahu k západním velmocím. Jako teoretické východisko je použita teorie rovnováhy moci. V praktické části se práce zaměřuje na zahraničněpolitické vztahy Ruska se Spojenými státy americkými, Evropskou unii a také Čínou, se zaměřením na bezpečnostní, ekonomickou a energetickou oblast.