Horažďovický zámek v raném novověku

Abstract

Bakalářská práce se zabývá historií zámku v Horažďovicích, snaží se shrnout dějiny objektu i jednotlivých majitelů. Budou představeny všechny klíčové rody období raného novověku a také to, jak jednotlivé dynastie pozměnily tvář tohoto panského sídla. Práce se bude také snažit zařadit Horažďovice do kontextu vývoje zámecké architektury v Čechách. První část práce se věnuje majitelům Horažďovic. Zřetel bude kladen na rody, během jejichž působení došlo ke klíčovým proměnám zámku. Mezi ně patřili především Švihovští a Šternberkové. Bude představen i nástin středověkých dějin majitelů zámku a v kostce také jeho osudy po roce 1800. Druhá část se bude zabývat problematikou dvou architektonických slohů, které určily podobu panských sídel v období raného novověku. Mezi tyto umělecké směry patří neodmyslitelně renesance a baroko. Budou představeny klíčové prvky těchto stylů a především hlavní dispoziční typy zámecké architektury. Budou zmíněni i přední architekti té doby, jejichž práce ovlivnily české stavitelství. Druhá část také řeší otázku, kdy došlo v českém prostředí k definitivnímu přerodu hradu na zámek. Přiblížena bude i celková památková situace na Klatovsku. Třetí část se zaměří na architektonický vývoj horažďovického zámku. Bude kladen důraz i na středověký hrad, jehož dispozice předurčila podobu novověkého zámku. Dále budou představeny renesanční a barokní úpravy tohoto panského sídla. V této části práce jsou použity prameny ze Státního okresního archivu v Klatovech a stavebněhistorické průzkumy z Národního památkového ústavu v Plzni. Závěrečná čtvrtá část se zaměří na srovnání horažďovického zámku se zámkem v Horšovském Týně. Oba objekty vykazují různé podobnosti či odlišnosti jak v historii majitelů, tak i v architektonickém vývoji. Oba především představují panská sídla, která mají návaznost na prostředí historických měst.