Integrační procesy v postsovětském prostoru

Abstract

Cílem této práce je analýza procesů mezinárodní integrace a regionalismu v postsovětském prostoru vymezeném teritorii nástupnických států SSSR ve střední Asii. Tento v mnoha ohledech specifický region patří v rámci geopolitických procesů a s tím souvisejících tlaků k nejzajímavějším oblastem planety a svým způsobem ho lze chápat jako indikátor měnícího se světa. Je to dáno především jeho strategickou polohou umocněnou bezprostřední blízkostí silných světových mocností, štěpnou náboženskou a civilizační linií vyvolávající ozbrojené společenské konflikty, jež přitahují pozornost celého světa či stále palčivějšími environmentálními problémy, o kterých se již nějaký čas mluví jako o latentních příčinách válek budoucnosti. Úspěch či neúspěch regionální integrace ve Střední Asii závisí hlavně na dvou významných faktorech. Prvním je ?hra? mocností (zejména Ruska a Číny), které ovlivňují zahraničně-politické procesy v pěti postsovětských státech. Druhým faktorem, který míru integrace v regionu ovlivňuje , jsou problémy lokální, jež vstupují do vzájemné interakce těchto středoasijských států. Při definování společného problému může na této bázi dojít k institucionální spolupráci ? tedy integraci, ale také naopak ke konfliktu ? dezintegraci. Pokusím se nalézt a popsat základní trendy těchto integračních procesů, analyzovat úspěšnost a atraktivitu regionálních mezinárodních organizací v průběhu sledovaného období od rozpadu SSSR po současnost a nastínit možný další vývoj.