Jak naložit s lidským popelem? Rozmanitost, symbolika a způsoby nakládání s lidskými ostatky

Abstract

Tato práce je zaměřena na výzkum variability způsobů nakládání s lidskými ostatky po kremaci v současné české populaci. Cílem práce bylo systematicky prozkoumat tuto variabilitu na pozadí společenských změn v oblasti pohřebnictví a najít možná vysvětlení různých forem kremačních hrobů v archeologickém kontextu. Kremační pohřební ritus umožňoval a dodnes umožňuje širokou škálu možností nakládání s ostatky. Inhumace neboli pohřbení do země se zdá být definitivním odloučením pozůstalých od těla zemřelého, zatímco kremace může být počátkem dlouhodobého pevného kontaktu s "tělem" (popelem) zemřelého. Tento aspekt mohl hrát důležitou roli v minulosti, během velkých proměn pohřebního ritu, a může hrát roli i u současných populací. Analyzovala jsem údaje získané od 132 respondentů. Použila jsem metodu online dotazníku s 33 otázkami. Díky získaným informacím jsem mohla analyzovat motivace respondentů vedoucí ke konkrétním rozhodnutím o způsobech uložení zpopelněných ostatků jejich blízkých. V závěru práce jsem představila nové poznatky a možnosti v oblasti nakládání s kremačním popelem, které by mohly přispět k hlubšímu pochopení pohřebních rituálů a změn společenských hodnot v čase. Práce je zasazena do relativně nově se rozvíjejícího teoretického kontextu bioarcheologie kremačního ritu a archeologie kremace.