Cílená regulace teploty po KPR

Abstract

Tato bakalářská práce pojednává o cílené kontrole teploty u pacientů po netraumatické srdeční zástavě, kteří po úspěšné resuscitaci a návratu spontánní cirkulace zůstávají komatózní. Tyto terapeutické postupy jsou již od roku 2005 součástí doporučených postupů poresuscitační péče, i když způsoby provádění a hodnoty cílové teploty prodělaly od této doby určitý vývoj. Teoretická část bakalářské práce popisuje fyziologii a patofyziologii tělesné teploty a její regulaci, způsoby jejího měření a úskalí, která měření této vitální hodnoty provázejí. Dále popisuje historický vývoj užití metody terapeutické hypotermie, způsoby jejího provádění, indikace i kontraindikace této metody, popisuje patofyziologické procesy, které jsou podkladem jejího léčebného efektu, a popisuje také nežádoucí účinky, které provázejí tento léčebný postup. Praktická (výzkumná) část bakalářské práce je rozdělena do 2 částí. První část si klade za cíl popsat praktické provádění této léčebné metody na interní jednotce intenzivní péče. Cílem je též zjistit, jakým způsobem probíhá monitorace teploty u pacientů po srdeční zástavě v praxi, jaké metody k cílené kontrole teploty jsou využívány a s jakou úspěšností je na konkrétním pracovišti dosahováno vytyčených cílů. Pro tuto analýzu byl zvolen soubor pacientů, hospitalizovaných na interní JIP Fakultní nemocnice Plzeň po zástavě oběhu s úspěšnou resuscitací v období od 1.1.2016 do 1.1.2017. Jedná se o retrospektivní práci, souhrnně zpracovávající anonymní data získaná analýzou lékařské dokumentace. V závěrečném hodnocení práce porovnává dosažené výsledky s publikovanými daty z jiných pracovišť. Podrobně zkoumá výše uvedený soubor pacientů, jejich vstupní rytmus a základní příčiny, které k srdeční zástavě vedly. Dále analyzuje mortalitu a neurologické výstupy u této skupiny pacientů a porovnává výsledky s literárními daty z jiných pracovišť. Druhá část výzkumné práce je zaměřena na subjektivní hodnocení provádění cílené kontroly teploty ošetřujícím personálem. Tato část výzkumu byla provedena formou dotazníkového šetření s cílem zjistit, jak zatěžující je pro ošetřující personál provádění této metody, v čem ošetřující personál vidí hlavní problém při používání této metody a v neposlední řadě bylo zjišťováno, co by ošetřující personál na aplikaci tohoto postupu chtěl změnit či co mu pro provádění tohoto postupu schází.