Tvorba nepřítele: analýza procesu sekuritizace před americkou invazí do Iráku

Date issued

2017

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Západočeská univerzita v Plzni

Abstract

Spojené státy americké po studené válce upevnily svou pozici světového hegemona. Udržely si svou teritoriální integritu, politický systém i národní identitu a disponují bezkonkurenční vojenskou silou , která jim umožňuje intervenovat ve vzdálených oblastech. Tyto faktory přispívají ke specifické zahraniční politice, která odráží silné vnímání sebe sama jako obránce svobody a demokracie ve světě v důsledku politiky zadržování a následné porážky komunismu. S tím souvisí zásahy proti diktátorským a zločineckým režimům, jakým byl diktátorský režim v Iráku za vlády Saddáma Husajna. Moc iráckého režimu však zdaleka nedosahovala rozsahu moci Spojených států, státy se nenachází v přímé blízkosti, ani nedošlo k napadení vnitřní bezpečnosti USA. Jak je tedy možné, že se jím světový hegemon cítil být ohrožen? B. Buzan, O. W?ver a Jaap de Wilde představili ve své knize Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu teorii sekuritizace. Jejich teorie předkládá, že pojetí hrozby závisí na její intersubjektivitě, tzn. že sekuritizující aktér nemusí nastolovat téma, protože je hrozba objektivně reálná, ale protože ji jako reálnou prezentuje a přijímá ji tak publikum. Entita označená za existenční hrozbu pro referenční objekt pak má mít za cíl ho poškodit či ohrozit jeho existenci. Úspěšnost sekuritizačního procesu pak úzce souvisí s relevancí publika, kterému je téma předkládáno, relevancí sekuritizujícího aktéra a atributy samotného řečového aktu. Tato bakalářská práce je jednopřípadovou studií procesu sekuritizace Iráku před americkou invazí v roce 2003. Analýza se bude odehrávat na individuální rovině za použití analytických nástrojů sekuritizační teorie představené Buzanem, W?verem a de Wildem, a bude se zabývat obdobím od počátku irácko-íránského konfliktu v 80. letech 20. století po den americké invaze do Iráku, tedy 19. března 2003. Cílem práce je analyzovat používání sekuritizačních prvků vůči Saddámu Husajnovi během funkčních období čtyř amerických prezidentů Ronalda Reagana (dvě funkční období, 19811989), George H. W. Bushe (jedno funkční období, 19891993), Billa Clintona (dvě funkční období, 19932001) a George W. Bushe (zkoumaná pouze část prvního funkčního období od roku 2001) vymezit spektrum sekuritizujícíh aktérů, kteří se na procesu podíleli, a jakým způsobem se na něm podíleli. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části představím teorii sekuritizace představenou Buzanem, W?verem a de Wildem a specifika intersubjektivní interpretace a sektorové analýzy hrozeb s důrazem na společenský a politický sektor pro vymezení nástrojů analýzy aplikovaných v empirické části. Základem teoretického rámce jsou knihy Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu (2005) a Writing Security: United States Foreign Policy and the Politics of Identity Davida Campbella (1992). V empirické části bude tato teorie aplikována na americkou interpretaci Husajnova režimu ve výzkumném období. Hlavními sledovanými prvky bude povaha řečového aktu (forma a stylistika sekuritizační rétoriky vůči Husajnovu režimu), druh publika, kterému byl řečový akt určen (Rada bezpečnosti OSN, americká veřejnost, elity mající podíl na formování bezpečností politiky USA), spektrum aktérů, kteří řečový akt prováděli a způsob, jakým se na sekuritizaci podíleli. Analýza bude probíhat chronologicky a bude se opírat o události, které považuji za zásadní pro dynamiku sekuritizačního procesu. V závěru se budu věnovat vyhodnocení analýzy a odpovědi na výzkumnou otázku.

Description

Subject(s)

teorie sekuritizace, sekuritizační proces, sektorová analýza, řečový akt, irák, spojené státy americké

Citation

OPEN License Selector