Ruské geopolitické myšlení po rozpadu SSSR - (neo)eurasianismus

Abstract

Téma zadané bakalářské práce zní Ruské geopolitické myšlení po rozapdu SSSR neoeurasianismus. Primárním cílem bylo provést analýzu neoeurasianismu jako geopolitické školy v postsovětském Rusku. Tento ideový směr navazuje na tradiční verzi eurasianismu, který vznikl ve 20. letech minulého století. A jeho obnovená verze obohacená o některé nové prvky známá jako neoeurasianismus se znovu objevila v 90. letech. Pro představitele této geopolitické školy je typické zejména tvrzení, že Rusko nespadá ani do Evropy, ani do Asie, ale je specifickou eurasijskou entitou. Text je rozdělen do několika tematických kapitol a pro naplnění cíle pracuji v textu s několika výzkumnými otázkami. V první kapitole se zabývám pozicí geopolitiky jako vědy v postsovětském Rusku. Konkrétně jsem se zaměřila na to, jaké geopolitické školy se v daném období objevovaly a jaké byly hlavní důvody nárůstu zájmu o geopolitiku. Následující kapitola pojednává o tradičním eurasianismu a jeho hlavních aspektech. Z autorů je zde představen P. Savickij a N. Trubeckoj. Jádro práce pak tvoří poslední kapitola pojednávající o neoeurasianismu. V první části jsem se zaměřila na hlavní teze této geopolitické školy a také na hlavní odlišnosti od tradičního eurasianismu. Z představitelů jsem uvedla L. Gumileva (Gumilev), A. Dugina, G. Zjuganova a V. žirinovského. Za nejdůležitějšího představitele je považován kontroverzní autor A. Dugin, kterému je v práci věnován značný prostor. U autorů jsou rozebírány zejména hlavní myšlenky týkající se neoeurasijské geopolitické školy a nejdůležitější publikace. Poslední část je zaměřena na praktické projevy neoeurasianismu v zahraniční politice Ruské federace.