Účast československé hokejové reprezentace na mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1969.

Abstract

Ani po Stalinově a Gotwaldově smrti éra vykonstruovaných komunistických procesů neskončila. Přesto docházelo k postupnému uvolňování tuhého režimu. Po pěti letech byli propuštěni poslední hokejisté, kteří stanuli před soudem. Zároveň se Československu nepodařilo dosáhnout výsledků na světových šampionátech ani získat cenné kovy. Zdálo se, že se československý hokej vrátil ke svým kořenům. V roce 1956 vyšla v sovětském Rusku najevo zvěrstva spojená s Josifem Vissarionovičovem Stalinem. Národní tým se pomalu začal vzpamatovávat z útlumu. Někteří bývalí hráči národního týmu, kteří byli propuštěni, se vrátili k hokeji. Jejich jména byla fanoušky opět vítána. V roce 19659 se mělo v Praze konat Mistrovství světa. Velký zájem o něj a o lední hokej by opět zasáhl celou republiku. V období 60. let, kdy nastane společenské uvolnění, se rozšíří po celém Československu. O nejlepší československé hráče se začaly zajímat zahraniční kluby včetně legendární NHL a postupně se měnily tréninkové metody. Československo opakovaně získávalo bronzové a stříbrné medaile na světových šampionátech nebo z olympijských her. Zlaté medaile získávali především Sovětského svazu. Souboje mezi Československem a Sovětským svazem byly s každým zápasem vyhrocenější. V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila do Československa vojska Varšavské smlouvy. Nespokojenost se sovětskými okupačními vojsky se projevila při společném hokejovém utkání. Dvě vítězství vyvolala lavinu oslav po celém Československu. Desetitisíce lidí uprchly z vlasti, protože nemohly dále žít v komunistickém Československu před uzavřením hranic. Byli mezi nimi i bývalí hráči národního hokejového týmu. Další migranti začali odcházet krátce po uzavření hranic.