Osobnost Blanky z Valois očima dobových kronikářů

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá osobností Blanky z Valois, první manželky Karla IV., a jejím obrazem v dobových narativních pramenech. Ačkoli Blanka zaujímala významné postavení v rámci lucemburské dynastie a hrála důležitou roli na českém i francouzském královském dvoře, její postava bývá v historiografii často opomíjena nebo zobrazována pouze okrajově, bez hlubší analýzy její osobnosti, společenského významu či konkrétního působení. Cílem práce je proto představit Blanku z Valois skrze pohled jejích současníků, tedy jak ji zachycují středověké kroniky českého i francouzského původu. Těžiště výzkumu tvoří analýza narativních pramenů, které se zmiňují o Blance z Valois, a to zejména v rámci tzv. kronik doby Karla IV. - Vita Caroli, Kroniky Františka Pražského, Kroniky Beneše Krabice z Weitmile, Kroniky Přibíka Pulkavy, textu Jana Marignoly a díla opata Neplacha. Dále je využita Zbraslavská kronika a vybrané části francouzského kronikářského souboru Grandes Chroniques de France. Práce sleduje způsob, jakým jednotliví kronikáři Blanku zobrazují, jaké role a charakterové vlastnosti jí přisuzují a jaká je jejich interpretace jejích životních osudů. Pozornost je věnována i okolnostem vzniku jednotlivých pramenů a autorským záměrům jejich tvůrců, neboť ty mohly ovlivnit celkové vyznění podávaného obrazu. Na základě analýzy jednotlivých pramenů se práce pokouší sestavit ucelený životopis Blanky z Valois, jenž spojuje biografická fakta s dobovými výpověďmi o jejím postavení, povaze a vnímání v rámci středověké společnosti. Vedle toho se práce věnuje i otázce ikonografie - zachycení Blanky v podobě bust, soch, reliéfů a iluminací, a to včetně spekulativních zobrazení. Cílem této části je doplnit textový obraz o vizuální reprezentaci její osoby v kontextu doby. Práce vychází nejen z dobových pramenů, ale i z odborné literatury, která poskytuje historický rámec a oporu při interpretaci textů. Opírá se mimo jiné o práce Marie Bláhové, Františka Kavky, Jiřího Spěváčka, Václava Žůrka či Jaroslava Čechury. Tato práce přispívá k hlubšímu poznání jedné z méně reflektovaných ženských postav českých dějin. Blanka z Valois je vnímána jako žena na pomezí dvou kulturních světů, která musela překonávat jazykové i politické překážky, a která významně ovlivnila vývoj dvorské politiky i dynastických vztahů 14. století. Práce si klade za cíl narušit dosavadní stereotypní vnímání Blanky pouze jako manželky Karla IV. a nabídnout komplexnější pohled na její osobnost a historický význam.