Britské zájmy v Etiopii: Od pádu Magdaly po smrt císaře Menelika II. (1867-1913)

Abstract

Tématem předkládané diplomové práce jsou britské zájmy v Etiopii ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století. Přestože se jedná o poměrně rozsáhlé období, důraz je kladen především na angažmá Velké Británie v jeho průběhu. Práce je chronologicky členěna do čtyř kapitol. Úvodní kapitola stručně pojednává o geografii a demografii Etiopie. Dále je přiblížen historický vývoj země od legendární cesty královny ze Sáby do Jeruzaléma za vlády krále Šalamouna až po období dělení Afriky na přelomu 19. a 20. století. Zvláštní pozornost je věnována prvním kontaktům Etiopie a Velké Británie. Dále se práce zabývá vládou císaře Tewodrose II. (18551868) a sporem, který vedl s Velkou Británií. Zpočátku nevinně vypadající diplomatická roztržka eskalovala ve vojenský zásah britské Indické armády pod velení sira Roberta Napiera. Nešťastný osud Tewodrose se stal v etiopských dějinách legendou a císař je dodnes vnímán jako mučedník. Britský nadřazený a přehlíživý pohled na Etiopii se zcela změnil za panování císaře Yohannese IV. (18721889). Ten se musel na počátku vlády vypořádat s hrozbou egyptské invaze. Egyptské snahy o podrobení Etiopie byly hnány touhou po ovládnutí povodí Nilu. Velká Británie, neměla v úmyslu navázat s Etiopií bližší vztahy, její postoj změnilo až Mahdího povstání v roce 1881. Kvůli záchraně britských a egyptských vojáků z území Súdánu byla nucena žádat Etiopii o pomoc. Výsledkem jednání mírové mise v roce 1884 bylo uzavření Hewettovy smlouvy. O rok později Britové smlouvu porušili a předali strategicky důležitý přístav Massawa do rukou Italů. Tento krok předznamenal počátek první italskoetiopské války (18951896) a konec přátelství s Etiopií. Přelom století je spojen s postavou císaře Menelika II. (18891913). Za jeho vlády došlo mimo jiné k navázání regulérních diplomatických vztahů se světovými velmocemi. Drtivá porážka italské koloniální armády u Adwy vyvolala v Evropě šok a přinesla etiopskému císaři značnou prestiž a respekt. V desetiletí po bitvě došlo k vymezení hranic Etiopie se sousedními protektoráty Velké Británie, Francie a Itálie a také založení ambasád v hlavním městě Addis Abeba. Zájmy evropských mocností na budoucnosti země byly zakotveny v Trojstranné dohodě, sepsané roku 1906. V ní si mocnosti s největšími zájmy v Etiopii, tedy Velká Británie, Francie a Itálie vymezily své sféry vlivu a dohodly se na společném postupu v případě rozpadu jednoty země. Uplatnění smlouvy zamezilo propuknutí první světové války, která započala jen několik měsíců po smrti císaře Menelika v prosinci 1913.