Renesanční a novověké snahy o nalezení dokonalého jazyka

Abstract

Práce se věnuje analýze a komparaci dvou rozdílných přístupů k hledání jazyka společného všem lidem v období renesance a raného novověku. Tato snaha se projevuje ve dvou rozdílných stanoviscích, a sice jako snaha nalézt a obnovut dokonalý jazyk, tedy jazyk, kterým se mluvilo před zmatením jazyků, a pokusy o vytvoření univerzálního filozofického jazyka. Práce rámcově představuje rozdílné názory k této problematice. Je zde představeno myšlení například Dante Alighieriho, renesančních novoplatoniků, Francise Bacona, René Descarta, Jana Ámose Komenského nebo Gottfreida Wilhelma Leibnize. Závěr práce je věnován reflexi těchto snah v dílech Thomase Mora, Hectora Saviniena Cyrana z Bergeracu a Johnatanna Swifta.