Analýza nezaměstnanosti ve zvoleném regionu České republiky

Abstract

Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí: na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je založena na vymezení základních termínů souvisejících s trhem práce a nezaměstnaností. Jsou v ní popsány způsoby měření, typologie a důsledky nezaměstnanosti. Dále pak rizikové skupiny na pracovním trhu, státní politika nezaměstnanosti a základní právní úprava. Praktická část práce uvádí výsledky analýzy dat nezaměstnanosti pro vybraný region, kterým je hlavní město Praha. V současné době je v Praze velmi nízká míra nezaměstnanosti. Největší podíl nezaměstnaných se aktuálně vyskytuje u věkové skupiny osob 35 až 44 let. Hlavní podíl na pracovním trhu zaujímá terciální sektor. V současnosti převažuje nabídka volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných. Pracovní trh není ovlivňován sezónním kolísáním a vykazuje stabilitu. Mezi nezaměstnaností mužů a žen v Praze neexistují oproti ČR výrazné rozdíly. Jako zásadní problém se ovšem jeví tzv. slabé ročníky, tj. generace zaměstnanců, které budou postupně přicházet na trh práce. Lze očekávat, že se nedostatek pracovní síly v budoucnu ještě prohloubí. Tento nedostatek pracovní síly bude pravděpodobně kompenzován přílivem občanů jiných národností do ČR. Pozitivním zjištěním je fakt, že došlo ke zvýšení počtu nabízených míst pro osoby se zdravotním postižením. To však zatím bohužel nemělo zásadní vliv na pokles nezaměstnanosti u této skupiny osob; příčinám tohoto jevu a možným změnám by bylo dobré věnovat v budoucnu zvláštní pozornost. Co se týče osobních názorů občanů na práci a témata s ní související, bylo na základě provedeného kvantitativního šetření zjištěno např. to, že v případě ztráty zaměstnání by respondenti pro hledání nového pracovního umístění nejvíce využívali internet. Novou pracovní pozici by začali hledat ihned po ztrátě současného zaměstnání. V případě nalezení výhodnější práce by byli respondenti ochotni současnou pozici opustit. Jak šetření ukázalo, pro respondenty je při výběru práce nejvíce důležitá výše odměny. Naopak relativně neočekávané bylo zjištění, že pro mnoho respondentů není až tak relevantní sociální kontakt na pracovišti.