Využití hipoterapie u dětí s centrální koordinační poruchou

Abstract

Bakalářská práce se zabývá zjištěním využití a účinků hipoterapie u dětí s centrální koordinační poruchou. V teoretické části jsou seskupeny dosavadní poznatky o vývojové kineziologii, diagnostice a stupních centrální koordinační poruchy, fyzioterapeutických polohách a účincích hipoterapie. V praktické části jsou tyto nabyté informace ověřovány na základě hypotéz ve čtyřech kazuistických šetřeních. Za tímto účelem byli vybráni pacienti do dvou let věku, u kterých byla vyšetřena spontánní motorika, přítomnost primitivních reflexů a polohové reakce v rámci psychomotorického vývoje a následně byl vyšetřen i svalový tonus. Z výsledků vyšetření bylo patrné zlepšení kvantitativní i kvalitativní složky spontánní motoriky, došlo k vymizení některých přetrvávajících primitivních reflexů a u polohových reakcí k posunu do dalších fází či k vymizení patologických vzorů, což souvisí právě s rozvojem spontánní motoriky a nástupem volní hybnosti. Na základě těchto výsledků došlo k celkovému zlepšení psychomotorického vývoje. Zlepšení bylo také zaznamenáno u svalového tonusu jak při výstupním vyšetření, tak i v průběhu hipoterapie. Z výsledků tedy vyplývá, že hipoterapie pozitivně působí na psychomotorický vývoj kojenců s centrální koordinační poruchou.