Justiční a policejní spolupráce v Evropské unii

Abstract

Zločin ohrožuje samotnou podstatu evropské spolupráce, a to její ekonomickou stránku, a přestože spolupráce v policejních a justičních záležitostech nebyla původním cílem evropské integrace, právě vzrůstající ohrožení vnitřních zájmů společenství i jednotlivých členských států vyvolaly potřebu reagovat. Prostor svobody, bezpečnosti a práva jako soubor politik EU tak lze považovat za jeden z největších přínosů k zachování a rozvoji základních hodnot evropské integrace. Chrání unikátní model zajištění míru a blahobytu a evropských hodnot vytvářený evropskými národy desítky let. Jako každý bezpečnostní model však vstupuje do relace s ochranou lidských práv. Novelizace základních smluv dopadají zásadně právě na téma této diplomové práce. Stejně tak byly přijaty i další důležité právní předpisy v této oblasti. Obecně se jedná o změny, které posilují pravomoci a rozšiřují působnosti v oblastech, které úzce souvisí s problematikou lidských práv a svobod. Proto se práce zaměří i na nové pojetí a především na nový důraz EU na lidská práva. S ohledem na výše uvedené je tedy cílem této diplomové práce v tomto směru rozebrat nové právní předpisy a nové pravomoci institucí z oblasti politiky prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Stejně tak je nutné zmapovat i relevantní judikaturu. Byla tedy stanovena následující hypotéza: vstupem Lisabonské smlouvy v platnost došlo v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech ke změně právního rámce, který nyní předpokládá významné posílení pravomocí relevantních institucí EU. To je však vyváženo snížením institucionálního demokratického deficitu v podobě nové úpravy rozhodovacího procesu a také větším důrazem na ochranu lidských práv, který je patrný nejen v Lisabonské smlouvě, ale i v dalších nových právních předpisech z oblasti policejní a justiční spolupráce. Vstup do nové fáze spolupráce by tak měl přinést účinnější boj s přeshraniční trestnou činností a nelegální migrací a to i prostřednictvím pokračující europeizace trestního práva. To vše za současného poskytování vysoké ochrany lidských práv občanů EU i příslušníků třetích států. V závěru práce bude tato hypotéza potvrzena či vyvrácena na základě poznatků z českých a především aktuálních cizojazyčných zdrojů. Při vypracovávání práce bude použita metoda deskriptivně-analytická. Diplomová práce se tedy bude zabývat otázkami, jaké jsou současné a budoucí pravomoci orgánů EU v oblasti politiky prostoru svobody, bezpečnosti a práva, za jakým účelem jim byly přiděleny a zda je poskytovaná ochrana lidských práv odpovídající a dostačující. Samozřejmě toto téma nemohu v této práci zpracovat zcela vyčerpávajícím způsobem, svým rozsahem by to bylo neúnosné. Po stručném obecném zmapování problematiky dané kapitoly se budu věnovat vybraným oblastem, které jsou důležité buď pro jejich aktuálnost či pro jejich vztah k základním právům. Kapitola první popisuje nové postavení a zaměření politiky nazvané prostor svobody, bezpečnosti a práva. Exkurz do historie AFSJ stručně odhalí počáteční důvody vzniku spolupráce v oblasti AFSJ. V této práci je nutno reflektovat i změny, které přinesla Lisabonská smlouva obecně, stane se tak v kapitole druhé. Stejně tak je nutno se zaměřit na aktuální europeizaci trestního práva a její odraz v českém právu v souvislosti s přeshraniční trestnou činností v kapitole třetí. Kapitola čtvrtá se zaměří na vybrané orgány, jejichž rozvoj staví, v duchu Lisabonské smlouvy, mj. i Komise mezi své priority. Činnost těchto orgánů je ze své podstaty úzce spjata s problematikou základních práv, proto se práce zaměří i na tento kontext. Kapitola pátá se zaměří na vybrané projevy evropské přeshraniční trestné činnosti.