STŮL JAKO SYMBOL DOMÁCNOSTI

Abstract

Solitér na téma Stůl jako symbol domácnosti se zabývá problematikou rodinných vztahů a zapomenutých tradic. Svým vzhledem a celkovým pojetím se snaží ukázat lidem důležitost dodržování tradic a zároveň připomenout význam stolu v domácnosti. Charakteristickým prvkem díla jsou organické tvary a zvolená technologie výroby, která úzce souvisí s tradicemi.

Při experimentování s technologiemi výroby stolu jsem zkoušela odlévat kov do slámy, písku a polystyrenu, abych získal náhodný tvar. Tyto pokusy jsou v podstatě defektem materiálu. Chtěla jsem najít způsob, jak určité vady kontrolovat, abych získala pravidelné vady, které jsem našla ve zvolené výrobní technologii.

Technologie odlévání byla zvolena podle tradičního výrobního postupu, a tak vznikla symbióza mezi výrobkem, materiálem a zvolenou technikou, která v mém případě působí jako tradice. Ve všech tvarech si každý člověk nalezne něco, co je mu blízké prostřednictvím vlastním zkušenostem a asociacím.

Z hlediska sémiotiky a psychosomatiky dochází k analýze emocionální stránky a pocitů, které v divákovi vyvolávají organické formy navozující pocity klidu, míru a harmonie, což lze interpretovat jako znázornění rovnováhy mezi tělem a myslí a vztahu mezi člověkem a přírodou.

Vzhled výrobku zcela závisí na mých myšlenkách, pocitech a vjemech a na tom, co jsem viděla v průběhu svého života. Z inspirace, kterou jsem měla předtím, a z toho, co se děje v mém životě právě teď. Dnes se na projekt dívám z jednoho úhlu pohledu, ale s postupem času a událostí se mé pocity a vjemy mění a s nimi i mé chápání projektu. Použité formy a tvary, například textury a povrchové úpravy, lze také interpretovat jako odraz různých emocí nebo myšlenek.