Postoj Spojených států na konferenci v Ženevě o Indočíně v roce 1954

Abstract

Předkládaná diplomová práce se zabývá postojem Eisenhowerovy administrativy vůči Indočíně v první polovině roku 1954. Spojené státy se totiž ocitly počátkem téhož roku v situaci, které se snažily v minulých letech zabránit. Závěr berlínské konference z února 1954 totiž zařadil na program dalšího mezinárodního jednání otázku neutuchajícího konfliktu v Indočíně, jenž se viditelně vyvíjel v neprospěch Francie. Začátkem května se tak měly ve švýcarské Ženevě sejít delegace zainteresovaných států v regionu, aby nalezly cestu k obnově míru mezi všemi národy účastnící se tohoto konfliktu. Cíle předkládané diplomové práce jsou dvojího charakteru. Zaprvé: analýza přístupu Eisenhowerovy administrativy k indočínskému konfliktu a ženevské konferenci v první polovině roku 1954. Zadruhé: pokus o přehodnocení vnímání tehdejší zahraniční politiky Spojených států a její snahy vojensky internovat v Indočíně. Ačkoliv je problematika účasti Američanů ve vietnamské válce v zámoří stále živým, ale také kontroverzním tématem, v americké historiografii nebyla doposud věnována dostatečná pozornost působení Spojených států na konferenci v Ženevě, přestože je tato událost vnímána jako odraz Eisenhowerovy politiky vůči Indočíně. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se zabývají postupným vývojem stanoviska Washingtonu vůči konferenci v Ženevě.