Přísedící v českém soudnictví

Abstract

Článek se zabývá institutem přísedících v českém soudnictví v kontextu novely zákona č. 319/2024 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2025 a významně mění dosavadní podobu jejich zapojení do soudního rozhodování. Pozornost je věnována zejména důvodům přijetí nové právní úpravy, jejím cílům a dopadům na organizaci soudů a efektivitu soudního řízení. Autor analyzuje omezení účasti přísedících v občanském soudním řízení a jejich vyloučení z rozhodování před okresními soudy v trestních věcech, jakož i zúžení jejich role před krajskými soudy pouze na vybrané případy zvlášť závažných zločinů. Článek dále reflektuje ústavní a společenský význam laického prvku v soudnictví, argumenty zastánců i kritiků reformy a průběh legislativního procesu včetně prezidentského veta. Závěrem hodnotí novelu jako krok směřující k profesionalizaci a zefektivnění justice, který však současně vyvolává otázky týkající se demokratické legitimity soudního rozhodování.

The article examines the institution of lay judges in the Czech judiciary in the context of Act No. 319/2024 Coll., which entered into force on 1 January 2025 and significantly alters their traditional role in judicial decision-making. Particular attention is paid to the reasons for the adoption of the new legal regulation, its objectives, and its impact on court organization and the efficiency of judicial proceedings. The author analyzes the restriction of lay judges’ participation in civil proceedings and their exclusion from decision-making before district courts in criminal matters, as well as the narrowing of their role before regional courts to selected cases involving especially serious crimes. The article further reflects on the constitutional and societal significance of the lay element in the judiciary, the arguments of both supporters and critics of the reform, and the legislative process, including the presidential veto. In conclusion, the amendment is assessed as a step toward the professionalization and increased efficiency of the judiciary, while at the same time raising questions concerning the democratic legitimacy of judicial decision-making.