Koncepce hospodaření se srážkovými vodami na území \mbox{sídliště Lochotín}

Abstract

Předkládaná diplomová práce je zaměřena na koncepci hospodaření se srážkovými vodami na území sídliště Lochotín. Studie pojednává zejména o nastínění rekonstrukce historického modelu území před výstavbou samotného sídliště (1959, 1960) a jeho porovnání se současným stavem (2017). Jsou vytvořeny kartografické, grafické a tabulkové výstupy, které znázorňují změny reliéfu, sklonitosti, využití pozemků, odtokových koeficientů a indexů BAF. Všechny hodnoty sledovaných ukazatelů jsou v současnosti zhruba 2x větší, než tomu bylo před výstavbou sídliště. Důvodem je to, že zde dříve dominovaly plochy orné půdy, avšak v současné době převládají zejména nepropustné povrchy silnic a také budovy panelových domů a objektů škol, občanské vybavenosti. Na základně provedeného dotazníkového šetření a rozhovoru s vedením ÚMO 1 je zjištěno, že dotazovaní mají opravdový zájem o hospodaření se srážkovými vodami na území sídliště Lochotín. Je také odhaleno, že u objektů veřejného vlastnictví je vhodné prezentovat vzorová opatření směrem k veřejnosti. Dle všech analytických podkladů a terénních šetření jsou navržena vybraná modro-zelená opatření, která mají za úkol zefektivnit hospodaření se srážkovými vodami na území sídliště Lochotín a snížit tak dopady změny klimatu. Přes centrální část kdysi vedl vodní tok a dnes je tato lokalita také nejvhodnější k realizaci vsakovacích, retenčních zařízení na území sídliště Lochotín. Nejpříznivější lokalitou je konkrétně snížená oblast Centrálního parku Lochotín. Zelené střechy by bylo možné realizovat na budovách škol, školek, bazénu Lochotín a objektech občanské vybavenosti po jejich rekonstrukci. Polopropustné povrchy je vhodné vybudovat na větších parkovištích např. Gera, Atom, u obchodních domů Albert aj. Téma účelného hospodaření s dešťovou vodou a změny klimatu jsou dnes velmi často diskutovány, ovšem je pouze na nás, jak je v terénu správně uchopíme.