Obranyschopná demokracie - rozpouštění politických stran v ČR v komparaci s vybranými evropskými státy

Abstract

Diplomová práce se zabývá tématem obranyschopná demokracie ? rozpuštění politických stran v České republice v komparaci s vybranými evropskými státy. V Úvodní části se práce zabývá pojmem a právním vymezením politické strany. V návaznosti na základní vymezení politické strany jsou v práci rozebrány strany antidemokratické. Extrémistické strany mohou představovat závažnou hrozbu pro demokratické zřízení. Koncept obranyschopné demokracie, poskytuje státům možnost se právními prostředky bránit, proti těm stranám, jež usilují o její rozklad, a to i za cenu omezení některých základních lidských práv a svobod. Tento model je využíván českými i zahraničními soudy i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. V další kapitole je rozebrána situace v České republice. Nejprve je pozornost zaměřena na rozpuštění politických stran v období první Československé republiky. Dále se práce zabývá rozpuštěním, pozastavením činnosti a odmítnutím registrace politické strany. Zákonem stanovené důvody pro rozpuštění politické strany jsou aplikovány na konkrétní případy. Rozpuštění Dělnické strany je prozatím prvním případem rozpuštěné politické strany z důvodu její nedemokratičnosti. V souvislosti s rozpuštěním Dělnické strany se znovu otevírají diskuse o možném pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Práce obsahuje zamyšlení nad současnou situací, zda by případné podání návrhu na rozpuštění Komunistické strany Čech a Moravy mělo šanci na úspěch. V posledních dvou kapitolách se práce věnuje komparaci se zahraničím. Nejprve se zaměřuji na vnitrostátní právní úpravu a soudní judikaturu Německa, Španělska a Bulharska. V kapitole následující pak judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Uvádím základní rozhodovací principy a klíčové kauzy v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Analyzovány jsou případy rozpuštění tureckých, španělských a bulharských stran.