Bioinženýrské parametry na kůži u dialyzovaných pacientů

Abstract

Diplomová práce je zaměřena na sledování bioinženýrských parametrů kůže u dialyzovaných klientů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretickém celku se zabývám anatomií a fyziologií kůže, bioinženýrskými metodami ke sledování kůže, anatomií a fyziologií ledvin metodami náhrady ledvin, peritoneální dialýzou či hemodialýzou a v poslední řadě klinickým obrazem pacienta léčeného dialýzou. Bioinženýrské metody nacházejí stále větší uplatnění nejen v běžné praxi dermatologa, ve výzkumu, ale také je slibné jejich využití jako objektivního kritéria při posuzování klinických studií léků. Každý z popsaných způsobů měření a metod má své možnosti, ale i omezení. Zapojením celého jejich spektra lze dosáhnout optimálních výsledků. Práce popisuje principy a možnosti jednotlivých druhů měření užívaných v zařízení MC 1000 a způsoby jejich využití. Výzkumná práce je vedená jako teoretická příprava pro popis výsledků orientační klinické studie. Šetření bylo provedeno nezávisle na vlastním průběžném léčení dialyzovaných pacientů. Ti docházejí pravidelně na kontroly a léčbu, v přesných intervalech. Setrvávají na hemodialýze průměrně 4-5 hodin. V tento čas bylo provedeno vyšetření a měření bioinženýrských parametrů kůže naprosto neinvazivním způsobem. Je možné, že některé z naměřených dat by mohly sloužit i k objektivizaci postupu léčby.