Absolutní a relativní neplatnost právních úkonů povinného v exekučním řízení

Abstract

V první kapitole uvádím definici právního úkonu, zmiňuji se o jeho druzích a dále popisuji a charakterizuji nutné náležitosti právního úkonu, na konci kapitoly rovněž hovořím o právním jednání. Druhá kapitola se týká absolutní a relativní neplatnosti, zde představuji hlavní znaky obou koncepcí, nastiňuji jejich historický vývoj, dále pak výhody i nevýhody obou přístupů a to, čím se od sebe vzájemně odlišují. Třetí kapitola pojednává o pojmu exekuce, uvádím v ní, jaké druhy exekucí český právní řád zná a co je pro ně určující, ke konci kapitoly jsem si dovolil krátkou zmínku o dopadu rozsáhlé novely exekučního řádu, která nabyla účinnosti v mezidobí od zvolení tématu práce do jejího odevzdání. Čtvrtá kapitola je zaměřena na průběh exekučního řízení se zmínkou o účinnosti jednotlivých inhibitorií pro povinného. V páté kapitole se rozepisuji o právních úkonech povinného, jejich absolutní a relativní neplatnosti, procesních institutech generálního a speciálního inhibitoria, popisuji vývoj obou institutů v běhu času a snažím se zamyslet nad problémy a nejasnými situacemi, které v praxi již nastaly nebo které mohou v souvislosti s oběma zákazy v praktickém životě teprve nastat, zaměřuji se též na možné obejití obou institutů povinným. Poslední kapitolu zakončuji objasněním dalšího procesního institutu, kterým je arrestatorium.