Analýza dějů provázejících tepelný rozklad elektroizolačních materiálů

Abstract

Předkládaná práce se zabývá sledováním vývoje izolačního odporu kabelů během standardního požárního testu a vyhodnocováním dějů, které se při požáru v izolaci kabelu odehrávají. V úvodních kapitolách se práce zaměřuje na stručný popis způsobů, jakými lze dosáhnout retardace hoření kabelové izolace, zabývá se názvoslovím i skupinou norem týkajících se zkoušení speciálních ohniodolných kabelů. V práci jsou dále diskutována technická omezení nejrozšířenější požární zkoušky používané k testování funkčnosti ohniodolných kabelů za podmínek požáru. Jádro práce spočívá v navržení technické modifikace stávající měřicí metody spočívající v monitorování aktuálního izolačního stavu kabelové izolace během požárního testu i aktuální teploty uvnitř a vně testovaného kabelu. Vhodnost navržené modifikace je demonstrována sérií zkoušek provedených na dvou nejčastěji používaných typech kabelové konstrukce. Dosažené výsledky potvrzují zcela dostačující citlivost měření izolačního odporu, a tedy vhodnost navržené modifikace pro daný účel. Získané záznamy z měření jsou schopny reflektovat děje, které se odehrávají během tepelného rozkladu jednotlivých částí izolace kabelu. Pracovní hypotézy byly podpořeny provedením termických analýz, jež jsou vhodným nástrojem ke studování mechanismů tepelného rozkladu látek. Bylo zjištěno a potvrzeno, že navržená metoda je vhodná ke sledování a porovnání funkční schopnosti různých konstrukčních uspořádání ohniodolných kabelů při požáru, či k následné optimalizaci jejich konstrukce.