Rozpad Mali? - možné příčiny a následky

Abstract

Má práce je rozdělena do několika částí, přičemž v první se budu věnovat teorii slabého státu. Budu zde vycházet z odborných publikací známých autorů věnujících se tomuto tématu, a sice z děl R. Rotberga, R. Jacksona nebo docentky Šárky Waisové. Budu také hovořit o příčinách a důsledcích rozpadu, rovněž se budu zabývat škálou Failed States Index. Zmíním kdo Failed State Index založil a popíši kritéria, podle nichž se zde hodnotí. Na závěr popíši vývoj, posun a současnou situaci Mali na tomto žebříčku stability. V druhé kapitole se zaměřím na historii. Pro správné porozumění je třeba začít již v předkoloniálním období, na které bude navazovat francouzská kolonizace. Následovat bude vývoj země od 60. let 20. století až po přechod k demokracii v 90. letech. Zde popíši nejvýznamnější osobnosti a události té doby, které velmi ovlivnily malijskou historii i dnešní směřování země. Vzniku samostatného státního útvaru na severu Mali se bude věnovat třetí kapitola, kterou otevřu popisem politické, sociální a etnické situace v zemi před vznikem Azawadu, abych mohl osvětlit události vedoucí ke konfliktu a rozpadu státu. Dalším krokem bude deskripce vzniku Azawadu a jeho fungování, přelévání moci uvnitř nového státního útvaru, včetně dopadů vzniku tohoto nového státního území na obyvatele severních regionů. Je nutné reflektovat i situaci po relativním utišení konfliktu, a proto se budu v předposlední kapitole věnovat volbám z roku 2013, jak prezidentským, tak i parlamentním. Zmíním zde jednotlivé kandidáty, jejich šance na úspěch i jejich volební kampaně, vyústění voleb a tvorbu koalic v parlamentu. Mírová jednání mezi Tuaregy a vládou, která se odehrála v létě 2013 a peacekeepingové aktivity OSN, budou rovněž součástí této kapitoly.

V poslední kapitole rozeberu příčiny a důsledky rozpadu státního aparátu. Budu se přitom opírat o teoretický základ zmíněný v první kapitole. Mezi příčiny zařadím špatnou ekonomickou situaci, korupci, dlouho trvající etnické napětí a vzestup islamistických organizací. Za důsledky označím mezinárodní intervenci, migraci obyvatelstva a šíření extrémismu v celém regionu. Má práce se bude především opírat o odborné články a zahraniční periodika. Přehledovou publikací zachycující dějiny Mali nabízí kniha Stručné dějiny států: Mali. Důležité jsou pro tuto práci také texty B. Lecocqa publikované především v odborných časopisech, v nichž se autor zabývá problematikou Azawadu. Nedílnou součástí budou i zprávy mezinárodních organizací jako Human Rights Watch, nebo informace poskytované renomovanými světovými médii, jako BBC nebo Reuters. Čerpat informace budu i z blízkovýchodních médií jako například Aljazeera.