Nekončící reforma trestního řízení

Abstract

Autor se ve svém příspěvku zabývá vývojem tzv. kontinentálního typu trestního procesu, který prochází permanentní reformou. Konstatuje, že téměř ve všech evropských zemích probíhají v posledních letech rozsáhlé legislativní práce, které v některých zemích vyústily v přijetí nových trestněprocesních kodexů, jinde došlo k četným novelizacím. Přesto nelze říci, že by někde vládla úplná spokojenost s aktuálním stavem právní úpravy a s výkonem trestní justice. Nejčastějšími kritickými výtkami je komplikovanost a zdlouhavost trestního řízení, jeho malá efektivita a průtahy, přílišná váha přípravného řízení na úkor soudního řízení, neschopnost usvědčit pachatele některých nových druhů trestných činů dosavadními důkazními prostředky. Autor uvádí, jaké nové kriminálně politické strategie k odstranění těchto nedostatků se v diskuzích navrhují. Je to např. posilování kontradiktorních prvků trestního řízení, zavádění odklonů a prvků oportunity, nových netradičních metod, jako je tzv. operativní technika a operativně pátrací prostředky. Kritizuje některé problematické trestněprocesní strategie, popírající princip materiální pravdy, přeměnu reaktivního trestního práva v „právo odvracející nebezpečí“, proces „privatizace bezpečnosti“, pokusy o vytváření „trestního práva určeného pro nepřátele“. V závěru autor stručně zmiňuje dosavadní neúspěšné pokusy o rekodifikaci trestního řádu v České republice, vyslovuje se pro prohloubení výzkumných prací a doporučuje pokračovat ve veřejné, politické a odborné diskuzi.