První republika - historiografická a didaktická dilemata jejího studia a prezentace

Abstract

Práce má dva hlavní cíle: nastínění historiografických prvků první Československé republiky a zaměření se na konkrétní pedagogická resp. didaktická dilemata této doby ve výuce na gymnáziích v Plzeňském kraji. Při tvorbě prvních dvou kapitol, jež měly silný důraz na historiografii, jsme shromáždili řadu podnětů pro otázky do dotazníkového šetření, které bylo následně předloženo gymnaziálním kantorům. První kapitola, věnovaná politickému vývoji První republiky, nám ukázala několik choulostivých problémů této doby. Za nejkritičtější dilemata studia této doby jsme označily pozemkovou reformu, tiskový zákon, zákon umožňující státu zasahování do hospodářské oblasti a roli Pětky. Ve druhé kapitole jsme se zaměřili na několik vybraných politicko-společenských aspektů: vzájemné česko-slovenské vztahy, národnostní otázku v ČSR a na postavení ČSR v mezinárodním systému. Za nejproblematičtější pasáže z těchto témat jsme označili: myšlenku čechoslovakismu, multietnické složení státu, negativní postoj velkých etnických menšin vůči ČSR, rozpad versailleského systému a podepsání Mnichovské dohody. Třetí kapitola se skládá z dotazníkového šetření, ve kterém jsme položili dvacet otázek gymnaziálním učitelům. Dotazníkové šetření jsme provedli prostřednictvím elektronické pošty. Výsledky ukázaly, že téma První republiky se systematicky vyučuje pouze v hodinách dějepisu. Jedním z výsledků průzkumu je i zjištění, že zcela dominantními didaktickými pomůckami jsou stále školní učebnice. Tyto učebnice jsme následně podrobili obsahové analýze. Na konci kapitoly jsme následně vznesli několik návrhů na zlepšení, či zpestření výuky První republiky.