Základní zásady soukromého práva

Abstract

Tato práce se zabývá vymezením základních právních principů, kterých je v právu využíváno poměrně velké množství. Na rozdíl od psaných právních norem, které též zmiňuji, je tato kategorie práva nepsaná. Protože se právní principy od právních norem skutečně značně liší, uvádím zde základní rozdíly mezi nimi. V úvodu textu samého se věnuji především základnímu vymezení veřejného a soukromého práva. Protože se celá práce má zabývat převážně soukromoprávní sférou, k té se také snažím doložit více. Důležité je to proto, abychom pak lépe dokázali zařadit určitý princip do správné právní kategorie. Další kapitola se zabývá právními principy obecně. Dělí je do dvou základních skupin na zásady tradiční a moderní. Ve své hlavní a též závěrečné části se podrobněji věnuje především šesti právním zásadám. Konkrétně je zde tedy charakterizována zásada rovnosti účastníků, zásada respektující, že nikdo nemůže být soudcem ve své věci, zásada autonomie vůle, nutná podmínka že smlouvy je nutno dodržovat, nikomu neškodit a konečně poslední zásada je o tom, že nikdo se nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti. Jsou to všechno principy, které jsou se sebou vzájemně provázány a v právním systému hrají nezastupitelnou roli při své aplikaci na konkrétní právní vztahy.