"Time-pressure paradox": nové technologie a nedostatek času

Abstract

Hlavním cílem práce je představení současného fenoménu, time pressure paradoxu, které vychází z myšlenek čtyř různých vědců, zabývajících se tímto paradoxem s následným porovnáním zásadních myšlenek a stanovením možných příčin jeho vzniku. První část zahrnuje popis zcela prvních myšlenek a úvah Thomase Eriksena o time pressure paradoxu a popis dvou současných hlavních teorií o sociálním zrychlení, jedna od Hartmuta Rosy a druhá od Judy Wajcman. Obě tyto teorie popisují "time pressure paradox", to jest skutečnost, že se kvůli novým technologiím vlastně dostáváme do většího časového presu, než aby nám život spíše usnadňovaly a přinášely nám více volného času, což byl jejich původní záměr. Rosova teorie je ještě doplněna o analýzu Sherry Turkle, která se zabývá změnami v interpersonální komunikaci, které nastaly v důsledku sociálního zrychlení. Druhá část zahrnuje srovnání všech nejdůležitějších myšlenek všech autorů. Nejprve je zde porovnání dvou hlavních teorií od Rosy a Wajcman a nakonec souhrnné srovnání hlavních myšlenek všech čtyř autorů. Porovnává se, jestli zde nalezneme nějaké vzájemné podobnosti, rozpory, či návaznosti mezi různými názory. Na závěr jsou nastíněny pravděpodobné příčiny paradoxu.