Krizová pomoc uprchlíkům a její vliv na sociální pracovníky.

Abstract

Cílem mojí bakalářské práce bylo zjistit jaký vliv má psychická a fyzická zátěž na sociální pracovníky/pracovnice v kontextu náhlého příchodu válečných uprchlíků z Ukrajiny. V roce 2022 do České republiky začalo přicházet mnoho uprchlíků z Ukrajiny, kteří utíkají před válkou. Právě proto byl v České republice sjednán nový zákon (Lex Ukrajina), který se skládá ze tří norem, vztahujících se k pomoci a ochraně válečných uprchlíků. Vzhledem k novým i starým zákonům, je sociální práce jedním z hlavních aktérů pomoci. Sociální pracovníci pomáhají hledat ubytování, zaměstnání a školy, vydávají základní potraviny a suroviny, podávají poradenství o dalších složkách podpory a pomoci v této krizové situaci. Podpora válečných uprchlíků a informovanost o této situaci v České republice existuje, ale již nikde není psáno, jak tuto situaci mají zvládat sociální pracovníci. Sociální pracovníci mají dvě možnosti podpory, formální nebo neformální. Formální možnost je možnost podpory od zaměstnavatele (supervize, finanční podpora). Neformální možnost je způsob, kterým si musí pracovníci pomoci sami (soukromá terapie, cviky na zvládání stresu). Moje práce se tedy zaměřuje na limity a podporu sociálních pracovníků a pracovnic v této oblasti. V rámci práce jsem uskutečnila kvalitativní výzkum, který byl realizovaný pomocí kombinovaného narativního a polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny se sociálními pracovníky, kteří pracují, či pracovali v přímém kontaktu s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. Sociální pracovníci byli v krizové situaci přehlceni svojí prací, což u některých vedlo ke změně nálad a přístupu k práci. Podpora, která je sociální pracovníkům poskytována je nedostačující a tudíž si jí musí nahrazovat jiným způsoben. Nejčastější zmiňovanou podporou, byla podpora ze strany pracovního týmu. Dle sociálních pracovníků dokáže tento typ podpory nahradit některé nedostatky státní, městské, krajské, či podpory od zaměstnavatele. Sociální pracovníci jsou v naší společnosti stále opomíjeni, a proto se v této práci snažím poukázat na nedostatky podpory, které sociální pracovníky omezují v kvalitním výkonu práce.