Koncept zvláštních škol v České republice: Výzkum konzistence dokumentů rušících zváštní školy a následující praxe

Abstract

Hlavním tématem této práce bylo speciální školství v České republice. Záměrem této práce bylo popsat, jaké změny zaznamenala praxe v těchto školách po legislativních změnách. Zajímalo mě, zda změny normativních textů mají vliv na změny v sociální praxi v této speciální instituci, či jsou tyto změny normativních předpisů jen ukázkou přeformulování legislativního rámce, a bez výraznějšího dopadu na praxi fungování ve školách. Tyto změny reprezentuje pak především vyhláška rušící koncept zvláštních škol, která reaguje na soudní spor vedený mezi skupinou romských občanů z Ostravy a Českou republikou Evropským soudem pro lidská práva. Budu vycházet z konceptu kritické diskursivní analýzy, která předpokládá, že pokud se změní normativní texty upravující fungování určité instituce, redefinuje se její diskursivní rámec a tím i praxe v instituci panující. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývala vymezením kritické diskurzivní analýzy jako metodologického východiska: její základní premisy a poté významnost trojdimenzionální koncept Normana Fairclougha. V další kapitole jsem mluvila o použité metodologii. Ve třetí kapitole jsem se věnovala genealogii speciálních škol od jejich počátku až po současnost. V poslední kapitole pak představím fungování těchto základních škol praktických na základě mnou provedených rozhovorů s ředitelkami škol a pozorování ve třídách.