Teorie fikčních světů v literaruře

Abstract

První část této diplomové práce se věnuje představení tradiční teorie fikčních světů s ohledem především na práce Lubomíra Doležela, Ruth Ronenové, Umberta Eca a Vlastimila Zusky. Druhá část si pak klade za cíl zodpovědět otázku, zda a jakým způsobem byl tento tradiční koncept pozměněn v období postmoderny a to zejména v souvislosti s novými technologiemi a médii. Pomocí příkladových publikací, titulů a souvisejících teorií je demonstrováno, že na tuto otázku lze odpovídat kladně. Charakter těchto změn v koncepci teorie fikčních světů je následně spojován především se stále se zvyšujícím vlivem nových médií a technologí a týká se zejména posílené interaktivity mezi čtenářem/uživatelem a fikčním světem, nových možností tvorby a publikace fikčních světů pomocí nových médií a technologií, vysoké míry multimediality jednotlivých fikčních světů a také možnosti digitální tvorby interaktivních fikčních světů, jež nemusejí být založeny na tradiční literárně-textové formě.