Měření dielektrických vlastností samouzdravujícího polymeru

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá tematikou samouzdravujících polymerů. V jejím teoretickém úvodu se lze seznámit se shrnutím poznatků o těchto perspektivních materiálech a jejich aplikačních možnostech v elektrotechnickém průmyslu. V praktické části diplomová práce popisuje soubor měření, která byla realizována s cílem porovnat vybrané materiálové parametry samouzdravující karboxylované nitrilové pryže iontově zesíťované oxidem zinečnatým (XNBR) s parametry referenčního materiálu v podobě etylen-propylen-dienové pryže (EPDM). Jednotlivá měření byla volena systematicky od metod charakterizující elektroizolační vlastnosti materiálu, přes termické a spektrální analýzy popisující chování struktury materiálu, až po mechanické zkoušky demonstrující samouzdravující schopnosti předloženého polymeru. V neposlední řadě práce nabízí vyhodnocení získaných výsledků v podobě tabulek, grafů, mikroskopových snímků a slovního hodnocení. Referenční EPDM pryž je možné z pohledu elektroizolačních vlastností charakterizovat jako materiál porovnatelný s konvenčně dostupnými izolanty, se kterými se lze v elektrotechnice setkat například v oblasti elektrických strojů nebo desek plošných spojů. Naopak XNBR pryž, z důvodu polárních vazeb ve své chemické struktuře, nedosahuje elektroizolačních vlastností běžně používaných izolačních materiálů a lze ji přirovnat spíše ke konstrukčním elektrotechnickým plastovým materiálům. Avšak z pohledu mechanických vlastností se jedná o velmi houževnatý materiál, který v rozsahu svých pružných deformací jeví samouzdravující vlastnosti. V kombinaci s vyššími hodnotami elektrické vodivosti vůči elektroizolačním materiálům a dobrými mechanickými vlastnostmi se tedy jedná o perspektivní materiál, využitelný například pro oblast vnějších ochranných stínění elektronických zařízení citlivých na elektromagnetické rušení a vyzařování.