Jiho-jižní spolupráce: analýza činnosti IBSA

Abstract

Tato práce se soustředí na fenomén jiho-jižní spolupráce, který má velký vliv na oblast globálního Jihu díky nově nezávistlým zemím v 50. a 60. letech 20. století. Jiho-jižní spolupráce pomáhá zemím globálního Jihu spolupracovat a to zejména za účelem snížit rozdíly mezi globálním Jihem a Severem, kde se nacházejí hlavně bohaté státy. Jednou z nejnovějších forem jiho-jižní spolupráce je platforma IBSA, v rámci které spolupracují Brazílie, Indie a Jihoafrická republika. Tyto země jsou příklady rzvíjejících se zemí se silými ekonomikami, a proto mohou být modelem pro ostatní země globálního Jihu. Klimatické změny jako specifická forma spolupráce v rámci IBSA byly vybrány kvůli velkému dopadu na participující země. Klimatické změny představují na globální scéně závažné téma a tak se mnoho zemí a organizací snaží najít na ně nějaké řešení. Tato práce se snaží nalézt odpověď na vytyčenou výzkumnou otázku: Jakým způsobem Indie, Brazílie a Jihoafrická republika podněcují řešení klimatických změn? Klimatické změny zpomalují rozvoj zemí a to nepřispívá k celkové emancipaci globálního Jihu. První část práce je věnována definici jiho-jižní spolupráce a jsou zde představeny některé příklady této spolupráce a to Hnutí nezúčastněných zemí, Skupina G77, Speciální úřad OSN pro jiho-jižní spolupráci a Skupina G20. Druhá část práce je věnována platformě IBSA, klimatickým změnám v agendě IBSA, členským zemím a dopadům, které na ně klimatické změny mají a nástrojům, kterými IBSA bojuje s klimatickými změnami. V práci byly vybrány konkrétně tři nástroje a to Pracovní skupina IBSA pro životní prostředí, Mezilidské akademické fórum a Fond IBSA pro zmírnění chudoby a hladu.