Reflexe umělé inteligence v kontextu fenomenologické filozofie

Abstract

Diplomová práce zkoumá jazykové modely umělé inteligence z perspektivy Heideggerovy filosofie, zejména jeho pojetí řeči a techniky. Vychází z Bytí a času, kde je řeč chápána jako základní způsob lidského "bytí ve světě", a klade si otázku, zda mohou jazykové modely tento existenciální rozměr naplnit. Ukazuje, že těmto modelům chybí situovanost, živá vazba ke světu i vztah k pravdě. Na základě pozdního Heideggera práce kriticky analyzuje technologický rámec, v němž je řeč redukována na data a použitelný stav. Jazykové modely jsou dále interpretovány jako technický výraz anonymního "ono se", který se vztahuje k autentickému bytí člověka. Práce otevírá otázku propojení čistě filosofických koncepcí s oblastí techniky a zkoumá možnosti ontologického uvažování v kontextu umělé inteligence.