Dynamické síly působící v nestabilním řezu při soustružení

Abstract

Při soustružení i frézování se často technologové setkávají s chvěním existujícím pouze v době obrábění. Jde o samobuzené kmitání nástroje vůči obrobku. Výsledkem je velmi zvlněný povrch obrobku nepřijatelný jak při hrubování tak při dokončování. Tento druh kmitání se objevuje při všech obráběcích operacích. Při soustružení a frézování je nejčastější. Kmity ohrožují lomem řezné břity a působí nepříjemně na obsluhu silným hlukem. Existuje řada metod potlačení samobuzeného kmitání. Známé jsou frézovací nástroje s nepravidelnou roztečí zubů nebo s proměnlivým stoupáním šroubovice. Používají se i tlumené nástroje. Jmenované prostředky potlačuji samobuzené kmitání přímo při obrábění. Při programování pomocí CAM systémů je možné použít předpovědi stabilních, či naopak nestabilních řezných podmínek a zajistit tak bezproblémové obrábění. K tomuto účelu se používá diagram stability, zobrazující mezní šířku třísky (soustružení) nebo axiální hloubku řezu (frézování) v závislosti na otáčkách obrobku nebo nástroje. Diagram se vypočítává na základě měření frekvenčního přenosu mezi nástrojem a obrobkem. Přesnost výpočtu záleží na tvaru matematického modelu dynamické složky řezné síly. Tento příspěvek referuje o experimentech s novým tvarem modelu řezné síly. Na základě analýzy předchozích i současných naměřených dat se ukazuje, že v řezu působí několik vzájemně fázově posunutých sil, které ovlivňuji přesnost predikce stabilních řezných podmínek.